„Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ (Matouš 11,28)
Těmito slovy zve Ježíš do své uzdravující blízkosti všechny unavené, nemocné, trpící, ponížené… Zval je tenkrát a zve je i dnes. Ale kde dnes můžeme najít uzdravující Ježíšovu blízkost? Tam, kde se scházejí ti, kteří už ji zakusili a díky ní prožívají i blízkost druhých.
Žijeme v době obrovského odcizení. Vždyť i právě teď čtete řádky textu na virtuálních stránkách internetu, místo toho aby Vás k nám k osobnímu setkání či na bohoslužbu zval osobně živý člověk. Dnešní doba je dobou osamělosti i uprostřed hlučící metropole. Při bohoslužbě nejde „pouze“ o setkání s Bohem. Při bohoslužbě jde „také“ o setkání člověka s člověkem. Jde o společné setkání se samotnou Hlubinou Bytí.
Ježíš přece řekl: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“(Matouš 18,20)
Právě společenství je to, co u nás můžete najít.
Společenství lidí, kteří Vás nebudou posuzovat, podle toho kolik vyděláváte, kde pracujete, koho volíte, apod.
Zajímá Vás „Co pořád ty lidi, v tom kostele dělají?“, ale nevíte co očekávat? Co se po Vás bude chtít? Nikdo Vás nebude nutit se aktivně účastnit, ani s nikým mluvit. Můžete se samozřejmě plně zapojit, ovšem pokud budete chtít, můžete klidně jen tiše sedět a nasávat ducha přítomnosti. Pokud si ovšem budete chtít povídat, budete potřebovat vyslechnout, nebo se budete chtít něco dozvědět, tak jsme zde pro Vás
Přijďte a uvidíte. Těšíme se na Vás.